neděle 23. října 2016

Než to znova nakopnu...

Dva roky byly Písí chcíplý. Dva roky mlčení o tom, kam jsme se vydávaly. A že se toho dělo dost! To se ale teď na chvíli zase změní. Písí na cestách ožijou novým dobrodružstvím. Než se tak ale během pár dní stane, je čas na malou rekapitulaci, abysme věděli, co nám uteklo...

Nemůžu mluvit za Terezáče, ale když letos v září vytáhla to, že jsme spolu už na jedenáctý dovolený (za dvaadvacet let naší známosti), napadlo mě, že těch špendlíků v mapě mám docela dost. Takže kdyby to někoho zajímalo...

  • Evropu mám slabší, to vím. Ale něco si musím nechat na důchod, že jo. Byla jsem v Německu, Rakousku, Polsku, Slovensku, Slovinsku, Chorvatsku, Itálii, Francii, Belgii, Španělsku, Bulharsku, Anglii a Severním Irsku, Irsku, Norsku, Dánsku a na Islandu. A taky jsme něco viděli po Česku, to je jasný! 
  • Afrika je v tomhle ohledu ještě horší. Ale taky ji nemám za humnama. Na pár zemí si brousím zuby, ale zatím mi prošla jen Keňa, Tanzánie a Zanzibar a Mauricius.
  • Severní Amerika znamená hlavně USA, kde jsme viděli kus Kalifornie, Nevady, Arizony a New Yorku. A pak jsme ještě vyrazili do Mexika.
  • Jižní Amerika je pro mě zatím ta nejdobrodružnější cesta. V cestovatelským deníčku jste tady mohli číst o Argentině, Chile, Bolívii, Peru, Uruguai a příběh o jednom dni v Brazílii. 
  • Asie je dlouhodobej románek. Zažili jsme spolu Malajsii, Singapur, Brunej, Jávu, Čína, Hong Kong, Macao a Izrael. 
A brzo si na asijskej seznam přidáme další zářez. Sice jen jeden, ale o to intenzivnější. :)

Žádné komentáře:

Okomentovat