Pozdrav ze ctvrti hampejzu

Jsme na ceste teprve tri dny a uz mame v pase treti razitko - nejvic se ale zatim predvedl Singapur. A ze bylo na co koukat! Tohle mesto asijskych tradic a zapadni strohosti v jednom sousedstvi si nas omotalo kolem prstu hned pri prvni projizdce. Ale od zacatku...

Po dlouhem ale docela prijemnem letu s Emirates do indoneske Jakarty jsme se konecne vykutaleli z letadla a tesili se, jak se nadlabnem a protahnem si nohy pri cekani na dalsi let. Indonesani nam ale zkrizili plany, a tak jsme dalsi tri hodiny stravili v hale mezi chodbickou k letadlu a emigracnim urednikum a cekali, az se otevre check-in nasi letecky spolecnosti. Misto prolizani obchodu s tretkami jsme pozorovali za oknem kocku bez ocasu, cernou krysu a dve jesterky...

O dalsich par hodin pozdeji (pul druhe mistniho casu) vystupujeme pred nasim hotelem uplne rozsekani casovym posunem, ale stastni, ze jsme konecne v tyhle obri pracce - nebo k cemu tady ten vzduch prirovnat. Nas hotel je ve ctvrti Geylang - nedaleko centra, coz je to vesele stredisko hampejzu a poulicnich restauraci otevrenych doslova a do pismene od nevidim do nevidim. O hodinu a pul pozdeji si tady na ulici cpeme nacky mistnima specialitkama z mixu cinske, thajske, malajske a indicke kuchyne. 

Singapur nas vytahl z postele hned rano hroznym horkem a ranami z vedlejsi stavby. Na obhlidku jsme se vypotaceli jako zombie a behem dne jsme prubezne usinali vsude mozne. Prvni, co nas fakt vydesilo, byl nazev mistniho dopravniho podniku a jejich reklama - Shop and dine at SMRT! Nakupte a povecerte ve smrt(i)! Ted uz mame celej seznam vtipu na tuhle hricku, ale nase vyrazy na zacatku byly myslim k nezaplaceni. 

Tenhle vikend se v Singapuru jede Velka cena formule 1 a cast centra je proto obehnana vysokymi ploty a obestavena tribunami. My meli to stesti, ze jsme si mohli vsechno v klidu obejit v dobe, kdy to dostavovali, takze nas to nijak neomezilo a naopak jsme se dostali na zajimavy mista. Napriklad formulova backstage a podium, kde v nedeli vystoupi Rihanna, nas zakonite zajimaly. Tam jsme se ale dostali az vecer, kdy nas na misto nalakalo projizdeni doprovodnych vozidel po trati. Behem dne jsme prosli centrum se slavnym hotelem Marina Bay Sands, byli jsme na vystave fotek National Geographic v blaznivym muzeu ve tvaru ruky, prosli se pod mrakodrapama ve financnim centru, podivali se do cinsky ctvrti a nejkycovitejsiho buddhistickyho chramu, udelali jsme si prochazku kolonialni ctvrti a stihli jsme i nejaky to poulicni jidlo a mininakupy. 

Cim nas to tady tak dostalo? Vetsina obyvatel ma cinskej puvod, dalsi velka cast jsou Indove, Malajci a Indonesani. Vedle sebe v bezprostredni blizkosti tu stoji mesity, hinduisticky a buddhisticky chramy a kostely, davem zahalenejch muslimek se prodiraji prostitutky, u plastovejch stolecku v poulicnich restauracich sedi kravataci, vedou zivej rozhovor s prodavacema, do obrovskyho mrakodrapu je zaseknuta typicka cinska jidelna. A nikdo to neresi. Lidi jsou tu navic mili a pratelsky, vsichni mluvi anglicky (i kdyz malokomu kvuli jejich prizvuku a tzv. singlish rozumim), z kazdy kultury je tu kousek. 

A v tomhle duchu jsme si naplanovali i nas dnesni den. Rano jsme posnidali banany z poulicniho stanku, kde prodavaj hlavne smrduty duriany, sedli jsme na metro a dojeli jsme do mistni Mekky relaxu - na ostrov Sentosa. Krom toho, ze je to nejjiznejsi bod pevninsky Asie, tak je to taky ostrov, kam si jezdi moviti Singapurci odfrknout. A podle toho to taky vypada. Moje dvacetilety alternativni ja by z toho dostalo psotnik, ale to uz je nastesti mrtvy, takze jsme si dneska uzivali plaze s bilym piskem (navezenej), kokosovejma palmama (vysazeny) a teplyho more (podezrivam je z toho, ze ho ohrivaj). Vsude kolem stoji hotely a drahy restaurace v patricne opuletnim stylu, jakej Asiati milujou, je to tu jako velkej zabavni park. Ale pokud ted ohrnujete nos, tak se vratte kousek zpatky a ctete znova: plaze s bilym piskem, kokosovy palmy a teply more. Za me dobry!

Vecer jsme prejeli do Malajsie - do mesta Johor Bahru hned za hranici Singapuru a uz si uzivame lepsiho hotelu za polovicni cenu. Martin zahlidl na vterinu formule (check!) a ted planujeme zitrejsi prejezd na vychodni pobrezi.

Abych to shrnula, tak jsme nadseny, i kdyz nam to trosicku rusi par veci. Jednak se neprestavame potit, protoze jsme se zatim nezvladli aklimatizovat na tropy (jsme holt studeni cumaci z vychodni Evropy) a pak me neprestava prekvapovat studena sprcha. I kdyz na druhou stranu oproti ty samy neprijemnosti v Andach je tohle lahudka. A nakonec ty sileny klimatizace. Uvedomuju si, ze je venku 33 stupnu, je ale fakt nutny to v autobusech, obchodech, restauracich, muzeich nebo taxicich stahnout na 14?! Je to jako pendlovat mezi rozpalenou troubou a mrazakem.