Opět nás budí karnevalníci. Včera jen zkoušeli choreografii, dneska už mají pestrobarevný kroje a zástupy fanoušků. Tančí všichni bez ohledu na věk a hudba se rozlíhá celým městem. Nás v našem mini páchnoucím pokoji, kde se nedá větrat ani topit stejně nic nedrží a tak vyrážíme do víru maloměsta.
Když se řekne karneval v Jižní Americe, většina lidí si vybaví ten v Rio de Janeiru. My jsme si vzhledem k naší trase vyčíhli třetí největší - karneval v Punu. Je to svátek panenky Marie Kandelárské - Fiesta de la Candelaria. To je hlavní patronka Puna, takže to mají místní vlastně jako pouť. Jenom tahle je trošku větších rozměrů - podílí se na ní na pět tisíc muzikantů a na čtyřicet tisíc tanečníků. Babička (nejmilejší recepční na světě) nám doporučila vydat se na stadion. Poprvý si bereme tuk tuky - potuněný motorky, který pohodlně uvezou dva cestující. Tuk tuky se jim říká v Asii a my ty jihoamerický křtíme na ťukťuky. Přotože přidávat háčky, kam nepatří je sřanda.
Stadion je místo, kde průvod končí, můžete si koupit vstupenky a sledovat show. Nás ale víc zajímá ruch ve městě a to, jak karneval slaví lokálové v ulicích. Vydáváme se po stopě průvodu. Všude se válí prázdný basy od piva a na indiánskejch tělíčkách, který tráví alkohol o hodně hůř než my, je to znát. Kroje asi netřeba popisovat, fotka řekne víc, každopádně jsme ale vysledovali obecně platný pravidlo: čím víc barev, peří, spodniček, třásní a vůbec všeho, tím líp. A kdo neskáče, není Peruánec!
Festival trvá týden a je atrakcí pro široký okolí a turisty. V průvodu tančí skupiny z různejch regionů. Kroje se liší, tradiční choreografie je u všech hodně podobná, stejně jako hudba - tanečníci se doprovází na píšťaly. Za vším se skrývají staletý tradice z dob Inků a kolonizace a jde se o hodně velkou podívanou. Za nás deset bodů z deseti možnejch! Video bude.
Co se týká jídla, na cestách se obvykle nevracíme do restaurací, kde už jsme byli a snažíme se zkoušet nový věci, ale v případě cevicherie v Punu to nešlo. Vyhlídli jsme si tam spoustu věcí a tak jsme zpět. Vojta si dává smaženýho pstruha a naše trojka se dělí o sea food rizoto a rybí polívku. V polívce jsou ryby, krevety, mušle i celej krab a zasytila by zhruba 4 peruánský rodiny. Ke krabovi dostáváme paličku na rozbití jeho krunýře a o zábavu tak máme na chvíli postaráno. Promiň. Místo večeře jdeme na ovocnej trh a kupujeme plody, co neznáme. Děláme si ochutnávku a jdem brzo spát, protože nás zítra čeká dobrodrůžo v podobě plavby na ostrov, kde budem spát u lokálů. 
Žádné komentáře:
Okomentovat